Půjčovna lodí Otava

Nemáte kam dát vlastní loď a tak si, ostatně jako každý rok, lámete hlavu nad tím, od koho si ji letos na Otavě zase vypůjčíte? Zkuste nový poptávkový formulář na pujcovnaotava.cz. Možná zjistíte, že kromě starých známých firem existují i jiné půjčovny lodí, o kterých jste dosud díky megakampani těch pohotovějších neměli ani páru. Váš zájem zajistí rovnováhu v oblasti poskytovaných služeb a vrátí vodácký servis z dravých do zdravých vod.

Nakonec se nezapomeňte o svoje poznatky podělit prostřednictvím hodnocení jednotlivých půjčoven. Ony alespoň neusnou na vavřínech a vy budete mít napřesrok opět z čeho vybírat!

Řeka Otava

Jižní Čechy můžeme s klidným svědomím nazvat vodáckou Mekkou. Přívětivé podnebí, krásná příroda a sjízdné řeky opředené vodáckými historkami zde společně vytvářejí ideální podmínky pro letní dovolenou. Nejobsáhlejší seznam půjčoven nabízí půjčovna lodí Vltava. Jihočeský veletok patří spolu s Lužnicí a Otavou k nejnavštěvovanějším českým řekám a jejich vody už odchovaly nejednu vodáckou generaci. Právě díky nim se vodní turistika u nás těší takové popularitě.

Bohatá řeka

Poslední z tria jmenovaných řek vzniká na severozápadě Šumavy soutokem Vydry a Křemelné na místě zvaném Čeňkova pila. Jméno Otava pochází z keltského výrazu Atawa, nebo-li bohatá řeka – což je označení více než výstižné. Přírodní i nerostné bohatství, kterým řeka po staletí oplývá, vábilo od nepaměti k jejím břehům bezpočet řemeslníků, kteří zde zažívali doslova zlaté časy. Však se jí zlatonosná neříká nadarmo. Většina cenného kovu už sice byla dávno vytěžena, i přesto však zůstává rýžování zlata na Otavě oblíbenou turistickou atrakcí.

Kdo nepracoval v dolech, rybařil. Ze všech jihočeských řek byla právě Otava na ryby nejbohatší, a to zejména na lososy, proslavila se ale i lovem perlorodek. Dodnes jsou otavské břehy obsypány svátečními i sportovními rybáři.

Od jara do podzimu také na řece zněly hlasy vorařů. Vytěžené šumavské dřevo z Čeňkovy pily zásobovalo nejenom Prahu, často se stávalo cenným vývozním artiklem i pro sousední Německo. Vorů využívali také drobní obchodníci, řeka proto fungovala jako důležitá dopravní tepna. V zimě se plavci přioblékli a proměnili se na ledaře, kteří těžili obrovské ledové kry a zásobovali s nimi blízké hospody, pivovary či řeznické krámy.

Sjízdnost v CHKO Šumava

Dnes je Otava vyhledávaná zejména vodáky. Díky delší kilometráži je ideální řekou pro několikadenní dovolenou, svou rozmanitostí ale, stejně jako třeba Lužnice, vybízí i k jednodenním dobrodružstvím. Jedna z nejsnazších cest za ním vede přes web půjčovna lodí Lužnice.

Nabízí zhruba 112 sjízdných kilometrů, přičemž její horní úsek od Čeňkovy pily ke kamennému mostu v Radešově patří k nejhezčím i k nejobtížnějším zároveň. Rozhodně zapomeňte na otevřené kánoe a raději si připravte kajak nebo nafukovací raft. Horní tok podléhá přísným pravidlům CHKO Šumava a NP Šumava. Dle platných vyhlášek je sjízdný v období od 15. března do 31. října, ovšem pouze za vyššího stavu vody. Není-li tedy shůry dáno, nezbývá než modlit se za vydatné srážky anebo si plavbu naplánovat na jaro, kdy bývá vody více. Výsledek v každém případě stojí za to. Otava je v této části úzká, strmá, plná peřejí, což ocení zejména sportovci a milovníci adrenalinu. Dech beroucí atmosféra okolní scenérie šumavských hvozdů zase pohladí po duši každého romantika.

Vodní turistika na Otavě

Střední úsek fyzicky začíná až od Rejštejna, protože teprve zde je národním parkem povoleno nalodit se. Stejně jako v předchozím případě je i pro oblast mezi Radešovem a Sušicí klíčový dostatek vody. Jinak je tato část geniálním trenažerem nejen pro zadáky, ale zejména pro háčky, zvláště plete-li se jim pravá a levá strana. Správně číst vodu a hlásit kameny je tu nutností, stejně jako kvalitní vybavení, které nabízí každá půjčovna lodí. Díky kamenitému dnu se totiž z vodního turisty velmi lehce stává turista pěší a vyběhnout z lodě například v žabkách by mohlo mít tragické následky.

I když střední tok oplývá peřejemi, koryto řeky se přeci jen pozvolna rozšiřuje, což jí ubírá na dravosti. Od Sušice je pak Otava zpravidla celoročně sjízdná a vhodná i pro úplné vodácké zelenáče. O jezy po cestě není nouze. Jejich sjízdnost, kromě zdravého rozumu a zkušeností konkrétní posádky, nejlépe posuzuje vodácká kilometráž. K nejnebezpečnějším jezům patří Mrskoš, na který narazíte na 72,4 říčním kilometru poblíž Horažďovic. Jinak je dolní tok klidný až mírumilovný, ideální ke koupání či výletům po okolí. Posledních 19 kilometrů je Otava součástí Orlické přehrady a svou pouť definitivně končí pod hradem Zvíkov, kde se vlévá do Vltavy.

Díky dobré dopravní dostupnosti můžete s plavnou začít a skončit prakticky kdekoliv. Obvyklým místem pro zahájení bývá Annín, Dlouhá ves nebo Sušice, končí se většinou v Písku za stylovou plovárnou U Václava. Do konce sice ještě pár vodních kilometrů chybí, jenže vyhlídka na pět nesjízdných jezů spolehlivě odradí i ty největší vodácké nadšence. Sama Orlická přehrada je pak vhodná spíše pro rychlostní kanoistiku či plachtění.

Kam na výlet

Otava je dobře připravena nejen na klasické vodáky, ale i na jejich méně zapálený doprovod. O různé turistické kratochvíle po cestě není nouze. Celý tok je lemován pestrobarevnou sítí turistických stezek a cyklotras, díky kterým dostává vodní turistika zcela nový rozměr. Podobné propletence najdeme třeba i na řece Malši, která je na tom ovšem se sjízdností nesrovnatelně hůře. To už je ale téma pro půjčovny lodí Malše.

Pro začátek se asi patří navštívit osadu Čeňkova pila, včetně stejnojmenné vodní elektrárny, která je národní technickou památkou. Původně zde stávala skutečná pila, určená pro těžbu dřeva z okolních lesů, dnes zde můžete přenocovat v rodinném penzionu či se napojit na naučnou stezku Povydří. Co vodák, to muzikant, proto je tu dobré zavzpomínat na jednoho českého velikána. Čeňkova pila je totiž spjata s rekreačními pobyty Bedřicha Smetany, který zde údajně získal inspiraci pro úvodní motiv symfonické básně Vltava.

Další zajímavá zastávka čeká mezi Sušicí a Horažďovicemi, kde z lesa vykukuje zřícenina hradu Rábí. Jeho historickým úkolem bylo střežit bohatá rýžoviště zlata. Hrad ale nakonec nejvíce proslavily husitské války, a to zejména obléhání, během kterého přišel Jan Žižka z Trocnova o druhé oko.

Těsně před Horažďovicemi se na pravém břehu skrývají další slavné rozvaliny. Jeden z kamenů hradu Prácheň dnes najdeme i v Praze, patří totiž mezi základní kameny použité při stavbě Národního divadla.

Nedaleko Strakonic se pak nachází pravý vodácký ráj. Jez ve Štěkni, respektive jeho šlajsna, je využíván jako trenažer pro sportovní vodáctví. Pokud vás to baví, můžete na něm řádit celý den a ráno znovu. Městečko s tím počítá, proto zde najdete vodácké tábořiště, několik hospůdek a marné není ani trochu popojít od řeky a užít si prohlídku místního zámeckého areálu.

Oblíbenou zastávkou je i kemp ve Střelských Hošticích. Pokud se zde rozhodnete přenocovat, zajděte si na místní zámek, kde je v přízemí otevřeno Muzeum řeky Otavy a voroplavby. V srpnu zase můžete zkusit štěstí v Kestřanech, kde se každou první sobotu v měsíci pořádají soutěže v rýžování zlata. Těsně před Pískem pak pamětní deska vsazená do zábradlí Zátavského mostu připomíná, že Otava v historii zastávala i vážné funkce. V květnu 1945 tudy procházela demarkační linie rozdělující operační pole americké a sovětské armády.

Město Písek

V Písku cesta zpravidla končí, nicméně pokud nemáte nejvyšší čas na to stihnout poslední spoj, zaslouží si město samo o sobě malou pozornost. Rybářství i zlaté horečce na Otavě se ve stálé expozici věnuje Prácheňské muzeum. Hned vedle stojí Elektrárna královského města Písku, nejstarší svého druhu v Čechách, založena samotným Františkem Křižíkem. A když už tu budete, určitě nesmíte vynechat procházku po našem nejstarším dochovaném mostě. Kamenný most v Písku, který v roce 2002 ustál i katastrofální povodeň, totiž patří mezi největší chlouby města.

Měsíc nad řekou

Řeka Otava a život kolem ní svým romantickým kouzlem inspirovala řadu básníků, spisovatelů či filmařů. Ovlivnila například život českého spisovatele a autora venkovské prózy Karla Klostermanna, na kterého ostatně najdete odkazy po celé Šumavě. Podstatnou část svého života Klostermann strávil ve Štěkni, více se o jeho působení dozvíte ale i v Sušici či na Rábí.

Otavu jako takovou ale zřejmě nejvíce proslavil český básník Fráňa Šrámek básní Splav nebo divadelní hrou Měsíc nad řekou, které napsal během svého působení v Písku.